Inženýr zapojil pilotážní zařízení a bez hnutí sledoval ciferník stability.

Fai Rodis a Grif Rift se mlčky postavili na disk zamontovaný v podlaze kabiny a sjeli do dalšího oddělení korábu.

Zde oba astronavigátoři společně se Solem Sajinem horlivě pracovali nad výpočty bodu vstupu a výstupu. Oba výsledky musily být hotovy současně, protože hvězdolet klouzal po okraji Tamasu v nulovém prostoru jen velmi krátký čas, potřebný pro obraty při vstupu a výstupu. Při průchodu nulovým prostorem čas Šakti neexistoval. Přesnost výpočtu pro navigaci podobného druhu přesahovala všechny představy, a ještě donedávna se zdála nedosažitelná.

Teprve objev kaskádové korelační metody umožnil určit místo výstupu z nulového prostoru s přesnosti do půl miliardy kilometrů. Téměř současně byly zkonstruovány přístroje pro „ohmatávání“ gravitačních polí, takže se daly vyloučit katastrofy, k nimž by došlo, kdyby se hvězdolet při výstupu z nulového prostoru střetl s hvězdou nebo s jiným nebezpečným shlukem hmoty.

Vir Norin a Menta Kor právě vkládali do strojů předběžné výpočty pořízené gigantickými instituty na Zemi, aby je převedli na konkrétní podmínky v místě anihilace hvězdoletu. Práce nespěchala, ale také se nedala odkládat.

Časový limit byl čtyřicet tři dny.

Fai Rodis pokynula Riftovi na rozloučenou a zamířila po měkkém běhounu ke své kabině, umístěné spolu s ostatními po obvodu druhé paluby. Její přítomnost nebyla nikde nutná. Posádka hvězdoletu i specialisté, kteří se na expedici celé měsíce připravovali, nepotřebovali sebemenší pokyny pro svou každodenní práci. Pokud se nic zvláštního nepřihodí, má Fai všechen čas pro sebe. Tím spíš, že většina prací daleko přesahovala její kompetenci. Čalouněné dveře z vláknitého silikolu se automaticky otevřely a opět zavřely, když Fai vstoupila. Zesílila přívod vzduchu do kabiny a nařídila ho na svou oblíbenou vůni sluncem prosluněných afrických stepí. Stěny kabiny slabě šuměly, jako by se kolem opravdu prostírala savana, kolébaná větrem.