Bylo jasné, že je to domýšlivý a sebejistý bojovník, od zubaté zvířecí lebky, která zdobila vršek jeho vyvatované přilby, až k ostruhám ostrým jako jehly na patách jeho bot, které sahaly až ke kolenům. Vyformovaný náprsní krunýř, zřejmě vyrobený z téhož materiálu jako přilba, pokrýval horní půlku jeho těla a byl pomalován křiklavými vzory okolo ústřední postavy nějakého nedefinovatelného zvířete. Kromě kopí měl ten muž na pohled velice účelný krátký meč, zavěšený bez pochvy na řemínku u opasku. Kůži měl osmahlou a ošlehanou větrem, leskla se na ní jakási olejovitá kapalina, a jelikož stál vůči Jasonovi po větru, čpěl z něho silný pach nemytého zvířete.

„-------“ zakřičel bojovník a potřásl kopím směrem k Jasonovi.

„To je pěkně ubohá náhrada za řeč!“ zakřičel Jason v odpověď.

„------“ odpověděl muž, tentokrát pronikavějším hlasem, doprovázeným ostrými mlaskavkami.

„A tohle není o nic lepší.“

Muž si odkašlal a plivl k Jasonovi. „Bowab,“ řekl, „umíš mluvit dorozumívacím jazykem?“

„Teď už se to řeči podobá. Lámaná a zprofanovaná forma standardní angličtiny. Asi se užívá jako nějaký druh pomocného jazyka. Předpokládám, že se nikdy nedozvíme, kdo původně tuhle planetu osídlil, ale jedna věc je jistá — mluví anglicky. Za velkého kolapsu, kdy se komunikace mezi všemi planetami přerušila, tenhle prima svět vklouzl do barbarství s vlčí morálkou a určitě zplodil spoustu místních dialektů. Ale aspoň si zachovali upomínku na angličtinu, jakkoliv zvulgarizovanou, jako na společný jazyk mezi kmeny. A díky tomu, že jí mluví tak špatně, dá se jí rozumět.“

„Co ty říkat?“ zabručel bojovník a potřásal hlavou nad Jasonovým nesrozumitelným zurčením slov.

Jason si poklepal na hruď a prohlásil: „Já určitě mluvit dorozumívací jazyk právě tak dobře jako ty.“