SVOBODA

PRAHA

1982

Přeložil Jiří Honzík

«Tais Afinskaja»

Molodaja gvardija, Moskva 1973

Román Athéňanka Tháis je založen na historické události známé z antických pramenů: na spálení jednoho z hlavních měst perské říše Persepole proslulou athénskou hetérou, která se zúčastnila taženi Alexandra Makedonského. Tuto událost buržoazní historikové jeden čas popírali, mezi nimi i vynikající znalec Alexandrovy doby W. W. Tarn.

Soudobí badatelé — mimo jiné také zcela autoritativní M. Wheeler — hodnověrnost této události znovu potvrzují. M. Wheeler v knize Plamen nad Persepolí, kterou nedávno vydal a která právě vyšla v ruštině, má pro toto zamlčování Tháidiny úlohy u W. Tarna a podobných vědců vysvětlení nepostrádající určitou dávku humoru. Tarnovy puritánské názory a pokrytecká buržoazní morálka prý mu nedovolily, aby přiznal, že „kněžka lásky“, kterou jeho doba v řeckých hetérách viděla, mohla mít tak velký význam.

Připomeňme, že dříve, na konci osmnáctého století, byly právě v Anglii názory v tomto ohledu mnohem svobodnější a historicky správnější. Svědčí o tom například obraz J. Reynoldse z roku 1781, na němž je zpodobena herečka v roli Tháidy, podpalující pochodní Persepolis.

Ve vynikajícím historickouměleckém životopise Alexandra Makedonského, který napsal G. Lamb, a v monografii A. Bonnarda se Tháidě věnuje patřičná pozornost; není důvod pochybovat o pravdivosti Plútarcha, Arriáda, Diodóra a jiných starověkých autorů, kteří o ní psali.

O Tháidině osudu po Alexandrově smrti a o jejím návratu do Egypta s Ptolemaiem nejsou takřka žádné zprávy. A. Bonnard, G. Lamb a jiní tvrdí, že Tháis „hrála úlohu vládkyně v Memfidě“.