Teprve pak získává člověk schopnost rozlišovat cizí a vlastní, okamžitě se rozhodovat ve spletitých situacích, nachází odvahu nejdřív jednat a pak teprve o svém činu uvažovat.

Podle mne je v tomhle pravá podstata progresora — umění nekompromisně dělit na svoje a cizí. Právě pro toto umění se k nim doma chovají s bázlivým nadšením, s nadšenou bázlivostí a s poněkud štítivou opatrností. S tím se nedá nic dělat. Musíme trpět — my i oni. Protože buď budou existovat progresoři, nebo nemá cenu, aby Země strkala nos do mimozemských záležitostí... Mimochodem, my v Komkonu-2 se progresory zabýváme dost zřídka.

Přečetl jsem si radiogram a pak jsem si ho pozorně pročetl znovu. Ukazuje se, že Admirál se zajímá především o jakéhosi Tristana, alias Loffenfelda. Aby se o tom Tristanovi něco dověděl, neváhal osobně vstát děsně brzy ráno a nežinýroval se vytáhnout z postele našeho Slona, o němž je všem známo, že uléhá teprve za kuropění...

Ještě jedna zvláštnost — řekl bych, že předem věděl, jaká bude odpověď. Stačila mu čtvrthodina, aby se rozhodl zahájit pátrám po Abalkinovi a připravil mi desky s jeho dokumenty. Skoro bych věřil, že už ty desky měl po ruce ...

A co je nejpodivnější: Abalkin je samozřejmě poslední člověk, který viděl alespoň Tristanovu mrtvolu, ale jestliže Admirál potřebuje Abalkina jen jako svědka v případu Tristan, k čemu vlastně bylo ono zlověstné podobenství o jakémsi Poutníkovi a jakémsi holobrádkovi?

Samozřejmě, nějaké verze jsem si vytvořil. Snad dvacet. A mezi nimi jako oslnivý diamant zajiskřila například tato: Gurona-Abalkina získala na svou stranu říšská špionáž, proto zabil Tristana-Loffenfelda a skrývá se na Zemi, protože dostal za úkol proniknout do řad členů světové rady ...



6 из 176