„Vidím, že jste se probral. Ten plyn nebyl silný, a použil jsem ho jen nerad, jenže takhle to bylo nejbezpečnější.”

Při mluvení se mu čelist zvedala a klesala s takovou smysluplnou vážností, jakou má bankovní trezor. Jeho modré, hluboko zasazené oči hleděly zpod hustého tmavohnědého obočí upřeně a chladně. V jeho výrazu ani v jeho slovech nebyl sebemenší náznak humoru.

„To nebylo příliš přátelské,” konstatoval Jason, zatímco nenápadně zkoušel řemínkové úchylky — ty však byly pevně utaženy. „Kdybych jenom tušil, že se z toho vašeho důležitého vzkazu vyklube dávka omamného plynu, asi bych si to s naváděním na přistání rozmyslel.”

„Na podvodníka podvod,” chňapla dravčí ústa. „Kdyby existovala nějaká jiná možnost, jak vás zajmout, využil bych jí. Avšak když jsem si uvědomil, že máte pověst bezohledného zabijáka, a vzal v úvahu nepochybnou skutečnost, že na Pyrru máte přátele, zvolil jsem k vašemu zajetí jediný možný způsob.”

„To je od vás nepochybně velice ušlechtilé.” Upjatost jeho věznitele začala v Jasonovi probouzet vztek. „Účel světí prostředek a tak — to není zrovna původní argumentace. Ale vlezl jsem sem s očima otevřenýma a nestěžuji si.” Alespoň ne příliš, dodal v duchu trpce. Jediné, co mohlo být lepší než si dát pár facek za to, jak hloupě jednal, bylo tomu mizerovi napráskat. „Pokud to ode mne není příliš troufalé, nesdělil byste mi laskavě, kdo jste a proč jste si vůbec dal takovou práci, abyste ulovil moje podvyživené tělo?”

„Jmenuji se Mikah Samon. Vezu vás zpátky na Cassylii, kde vás postaví před soud.”

„Cassylia — měl jsem dojem, že ten emblém na lodi je nějak povědomý. Asi bych neměl být překvapen, když se dozvídám, že o mě dosud mají zájem. Ale snad byste měl vědět, že z těch tří miliard sedmnácti miliónů kreditů, které jsem ve vašem kasinu vyhrál, zbylo jen velmi málo.”

„Cassylia ty peníze zpátky nechce,” odpověděl Mikah, když zajistil polohu řídicích prvků a prudce se na sedadle otočil.