„Předpokládám, že váš smysl pro právo neuráží skutečnost, že všechny ty soudní procesy se konaly v mé nepřítomnosti,” poznamenal Jason. „Ani to, že jsem okrádal jenom podvodníky a profesionální hráče — ty, co se živí okrádáním nezkušených, kteří jim naletí?”

Takovou úvahu odmítl Mikah Samon mávnutím ruky. „V řadě případů byla vaše vina prokázána. Na tom žádné vykrucování nic nezmění. Měl byste být rád, že vaše nechutná minulost poslouží nakonec dobrému účelu. Stane se pákou, kterou svrhneme zkorumpovanou vládu na Cassylii.”

„Budu muset se svou zvědavostí něco udělat,” uvažoval Jason nahlas. „Jen se na mě podívejte.” Zalomcoval úchylkami, které mu svíraly zápěstí, a servomotorky téměř neslyšně zapředly, když se detektorová jednotka nabudila, a utáhly úchylky, které mu ještě víc omezily pohyb. „Ve chvíli, kdy mě zavolali, abych s vámi promluvil rádiem, jsem se těšil ze zdraví a svobody. Pak místo toho, abych vás nechal narazil do svahu nějakého kopečku, jsem vás navedl na přistání, protože jsem nedokázal potlačit svou zvědavost, čímž jsem tu svou pitomou hlavu strčil do oprátky. Budu se muset zvědavosti odnaučit.”

„Jestli tohle má být prosba o milost, je odporná. Nikdy jsem protekci nevyužíval, a lidem vašeho typu nic nedlužím. A ani nikdy nebudu.”

„Nikdy je dlouhá doba,” poznamenal Jason velice tiše. „Přál bych si, abych věděl tak jistě, jak jistě víte vy, že všechno má svůj řád.”

„Vaše slova dokazují, že dosud nejste tak docela ztracený případ. Možná že naši Pravdu pochopíte, ještě než zemřete. Já vám pomohu, budu k vám promlouvat a poskytovat vám vysvětlení.”

„To taková poprava bude lepší,” usoudil Jason přiškrceným hlasem.

2

„Budete mě krmit — nebo mi uvolníte zápěstí na dobu, kdy budu jíst?” zeptal se Jason Mikaha, který se nad ním nerozhodně tyčil s tácem v ruce. Jason se rozhodl zaútočit slovy, ale jen mírně, protože Mikah, nech byl jakýkoli, nebyl hloupý. „Dal bych samozřejmě přednost tomu, abyste mě nakrmil — vy se na osobního komorníka báječně hodíte.”