Terén se znovu začal zvedat, Alvin se blížil k nevysokému pahorku, který se vypínal v samotném středu parku a tím i města. Bylo tu méně terénních překážek a stezek, a tak dobře viděl vrchol pahorku, na němž stála jednoduchá stavba. Trošku se zadýchal, než došel k cíli, a tak se s chutí opřel o jeden růžový sloup a ohlédl se na cestu, kterou sem přišel.

Existuje jistý počet architektonických forem, které se už nemohou změnit, protože dosáhly dokonalosti. Hrobka Yarlana Zeye mohla být stejně dobře vybudována staviteli svatyň prvních civilizací, o nichž má člověk záznamy, i když ti by si nedokázali ani představit materiál, z něhož byla postavena. Otevřenou střechou zářila obloha a jediné nádvoří bylo dlážděné velkými deskami, které pouze na první pohled připomínaly skutečný kámen. Lidé chodili celé věky sem a tam a jejich kroky na nich nezanechaly nejmenší stopy.

Tvůrce celého parku — budovatel, jak někteří tvrdili, samotného Diasparu — seděl s očima sklopenýma, jako by se díval na plány, rozložené na kolenou. Na tváři se mu rozprostíral ten zvláštně nezachytitelný úsměv, který tolik pokolení mátl svět. Někteří tvrdili, že to není nic jiného než rozmar řezbáře, ale jiní byli přesvědčeni, že Yarlan Zey se usmívá, neboť má na mysli nějaké tajemné překvapení.

Celá ta budova byla záhadná a v kronikách dějin města se o ní nedala najít žádná zmínka. Alvin vlastně ani nevěděl, co znamená slovo,hrobka“. Jeserac by mu to pravděpodobně uměl vysvětlit, protože byl znám jako sběratel starých zapomenutých slov a rád jimi prokládal svoji řeč, aby posluchače zmátl.

Z toho centrálního pozorovacího bodu měl Alvin dobrý výhled na celý park a, i přes clonu stromů, na samo město. Nejbližší budovy byly vzdáleny právě dvě míle a tvořily nízké pásmo, obklopující celý park. Za nimi, řada za řadou, stále vyšší a vyšší, se vypínaly věže a terasy. Tvořily hlavní část města. Táhly se na míle, hrdě čněly k nebi, stále složitější a monumentálnější. Diaspar bylo plánováno jako celek, jako jednolitý, mohutný a mocný komplex. Jeho panorama působilo ve své velikosti drtivě, a přece tvořilo sotva stín ukrytých divů techniky, bez kterých by všechny ty velké budovy byly pouze hrobky zbavené života.