Hauwari, jemuž se v místním tisku říkalo Starší Bratr Věčnosti, nešetřil výdaji na vědu, a prostředky čerpalo ministerstvo financí z daní ukládaných cizím firmám, které měly představitele v zemi. Tyto daně schvaloval parlament vždycky nečekaně, pak následovaly konfiskace, dražby majetku, diplomatické intervence, vždy bezvýsledné, a když balila kufry jedna skupina kapitalistů, vždycky se našli jiní, kteří chtěli zkusit štěstí v Gurunduwaju, jehož nerostné bohatství, zejména chromu a niklu, bylo prý obrovské, ačkoli zlí jazykové tvrdili, že geologické údaje jsou falšované na pokyn vládních úřadů. Hauwari kupoval na úvěr zbraně, dokonce i stíhačky a tanky, a prodával je pak hotově Lamblii. Se Starším Bratrem Věčnosti nebyly žádné žerty. Když nastalo velké sucho, dal stejné šance jak křesťanskému bohu, tak Sinemuovi Turmutuovi, nejstaršímu duchu šamanů. Když do tří neděl nezapršelo, dal šamany popravit a misionáře vyhnal všechny do jednoho.

Četbu životopisů Napoleona, Čingischána a jiných státníků pojímal jako instruktáž a pak vybízel podřízené k loupežím v co největším měřítku. Vládní čtvrť byla například postavena z materiálu, který ministerstvo stavebnictví ukradlo ministerstvu plavby, jež z něho chtělo stavět přístavy na Bambezi, kapitál pro stavbu železnic byl defraudován na ministerstvu obchodu s kokosy, jinými zpronevěrami se získaly prostředky na stavbu soudních budov a soudního aparátu, a tak krůček za krůčkem přinesly krádeže a přivlastňování dobré výsledky. Hauwari, který si teď už vysloužil jméno Otec Věčnosti, sám slavnostně otevřel Korupční banku, kde může každý seriózní podnikatel získat dlouhodobou půjčku na úplatky, uzná-li ředitelství, že jeho zájem odpovídá zájmu státnímu.

Dík Mwahimu jsme se s profesorem zařídili docela dobře. Poštovní inspektor nám nosil báječně vyuzené kobry. Pocházely z balíků, které hodnostářům posílala opozice, a inspektorova manželka je udila v kokosovém kouři.