„No tak, kapitáne — otočíte tím?“

Norton si ještě jednou připomněl své vlastní instrukce. „Postupujte podle vlastního uvážení, ale neodkládejte opatrnost.“ Kdyby si dával každý krok schválit řídícím střediskem, nikam by se nedostal.

„Jakou jsi stanovil diagnózu, Karle?“ zeptal se Mercera.

„Je to nepochybně ruční ovládání přechodové komory — pravděpodobně nouzový únikový systém pro případ poškození motorů. Neumím si představit žádnou techniku, ať už jakkoli vyspělou, která by postupovala s takovou obezřelostí.“

„A bude pojištěný proti havárii,“ řekl si Norton.

„Dá se použít jen tehdy, když z toho systému nebude hrozit žádné nebezpečí…“

Uchopil dva protější příčle rumpálu, zapřel se nohama a zkusil, jak se kolo zachová. Ani se nepohnulo.

„Podej mi ruku,“ požádal Mercera. Oba uchopili po jednom příčli; ačkoli se opřeli ze všech sil, nepodařilo se jimi otočit ani o kousíček.

Ovšem nebyl důvod předpokládat, že se hodiny a šrouby budou na Rámovi otáčet stejným směrem jako na Zemi…

„Zkusme to na opačnou stranu,“ navrhl Mercer.

Tentokrát nepocítili odpor. Kolo se snadno otočilo o celý kruh. Potom, velice hladce, začalo zvedat svůj náklad.

Půl metru od nich se dala do pohybu zakřivená stěna bunkru jako zvolna se otevírající skořápka škeble. Pár prachových částeček, hnaných bublinami unikajícího vzduchu, vylétlo ven jako oslnivé diamanty, když je zachytila sluneční záře.

Cesta do nitra Rámy ležela před nimi.

6 VÝBOR

Byla to vážná chyba, často si říkával dr. Bose, umístit hlavní sídlo Organizace spojených planet na Měsíc. Země nevyhnutelně projevovala sklony mít při jednání navrch — stejně tak, jako dominovala krajině mimo kupoli. Pokud ji už tady vybudovat museli, měli to nejspíš udělat na odvrácené straně, kde hypnotizující disk nikdy svoje paprsky nerozléval…