Přeložil Jan Filipský

MISSION OF GRAVITY by Hal Clement, 1954

by Doubleday, a division of Bantam Doubleday Dell Publishing Group, Inc.

Vítr se přehnal přes záliv jako cosi živého. Drásal hladinu s takovou důkladností, že bylo obtížné rozeznat, kde končí tekutý živel a kde začíná povětří; vzdouval vlny, z nichž každá by spláchla Bree jako třísku, ale sotva dosáhly výše pouhé stopy, rozprášil je na nehmatnou tříšť.

K Barlennanovi, jenž se choulil vysoko na záďovém prámu, dolétla pouhá přeprška. Už před časem dal vytáhnout loď na břeh, do bezpečí. Došlo k tomu ve chvíli, kdy se rozhodl, že tady zůstane přes zimu; stejně se ale neubránil jisté stísněnosti. Vlny zde byly mnohonásobně vyšší než ty, s nimiž se setkával na moři, a tak docela ho nedokázala ukonejšit ani úvaha, že pro nízkou tíhu, díky níž se mohou zvedat tak vysoko, vlastně nesvedou napáchat opravdové škody, když se vyvalí až sem na pobřeží.

Barlennan nebyl nijak zvlášť pověrčivý, ale takhle blízko u Okraje Světa opravdu nikdo nemohl říci, co se stane. Dokonce i jeho posádka, jejíž členové v žádném ohledu neoplývali přílišnou představivostí, dávala najevo občasné známky znepokojení. Tady hrozí neštěstí, reptali — ať už za Okrajem sídlí cokoli, co vysílá do světa na tisíce mil daleko strašlivé zimní vichřice, může se to na vetřelce rozzlobit. Při každé nehodě reptání vypuklo nanovo a k nehodám docházelo často. To, že každý může snadno udělat chybný krok, váží-li asi dvě a čtvrt libry namísto nějakých pěti set padesáti, na něž byl zvyklý po celý život, připadalo veliteli jako samozřejmost; ale k tomu, aby si to plně uvědomil, je zjevně potřebná výchova, nebo aspoň zvyk logicky uvažovat.

Dokonce i Dondragmer, který by už mohl mít rozum… Barlennanovo dlouhé tělo se vypjalo a užuž chtěl vykřiknout povel, než si uvědomil, co se o dva vory dál vlastně děje.