
Taková byla škola Dandarat.
Pears pokuřoval doutník a podával zprávu. Brownlow a Drydenová povzbudivě přitakávali.
„Jak je to s absolventy?“ ptá se pan Brownlow.
Pears vyjmenoval několik chovanců, vylíčil, nač byli specializováni a kam je škola posílá.. „Dosud jsem se nerozhodl, co s Arielem,“ řekl Pears.
„To je ten, co s jeho výchovou bylo tolik potíží?“ zeptal se Brownlow. “Jakže se skutečně jmenuje?“
„Aurelius Halton.“
„Už si vzpomínám. To opatrovníci ho sem poslali?“
„Ano, zcela správně,“ odpověděl Pears. „Pánové Bowden a Huzzlon z Londýna. Nedávno si vyžádali o něm zprávu. Odpověděl jsem, že co se zdraví týče, je to s Arielem v nejlepším pořádku, ale.“
Brownlow se zamračil, rozmrzele luskl prsty, mrkl, kradí pohlédl na paní Drydenovou, před kterou bylo zapotřebí leccos zamlčet, a přerušil Pearse: „A co tedy míníte s ním udělat?“
„Mohu říci jen tolik, že na úlohu média, jasnovidce nebo proroka se vůbec nehodí. Na to je příliš tvrdohlavý, a co hlavního, má příliš zdravé nervy,“ dodal tak trochu pohoršené, ba poněkud provinile, jako by se omlouval. „Je s ním těžká práče. A k tomu tihle pánové Bowden a Huzzlon. “
„Vím. Však mi také psali,“ znovu přerušil Pearse Brownlow. „Charles Hyde má zajímavé novinky. Promluvte s ním o Arielovi. Možná že se mu bude hodit.“
„Kdo je to ten Charles Hyde?“ zeptala se paní Drydenová.
„Vy ho neráčíte znát?“ zeptal se Pears. „Jeden z vědeckých spolupracovníků naší školy. Velezajímavý člověk.“
„S tím tedy promluvte!“ opakoval Brownlow a vstal.
Kapitola třetí
Pokusy Charlesa Hyda
„Čili, povídáte, muší člověk? Inu, to jsou mi věci! Doposavad dovedli lidi udělat z mouchy slona, a vy chcete udělat z mouchy člověka.“
„Kdepak z mouchy člověka.“
„Tak tedy z člověka mouchu? Tím hůř pro vás! To jsou mi věci!“ Takhle se rozprávělo v laboratoři Charlesa Hyda, velikého, ale světem zneuznaného vědce, kterého osud zavál do Dandaratu. Místo to bylo pro něho jako stvořené. Jeho vědečtí soupeři už dávno tvrdili, že ho patří zavřít do blázince. A mezi blázincem a Dandaratem byl jen ten rozdíl, že blázince jsou na to, aby blázny léčily, kdežto Dandarat vyráběl z lidí duševně zdravých lidi duševně choré.
