EMHK — elektromagnetický houslový klavír — už dávno nahradil tvrdě znějící klavír temperovaný. Uchoval jeho mnohohlasou bohatost, ale přidal navíc množství houslových odstínů. Zesilovače zvuku mohly tomuto nástroji v potřebných chvílích dodat nesmírné síly.

Mut Ang si nevšiml, že někdo vstoupil. Byl trochu před-kloněn s hlavou obrácenou ke kosočtvercovým stropním panelům. Jako u starého klavíru vyvolávaly na novém nástroji všechny odstíny zvuku hudebníkovy prsty, ale nikoli pomocí kladívka a struny, nýbrž velmi slabými elektrickými impulsy téměř mozkové jemnosti.

Harmonicky skloubená témata jednoty Země a kosmu se začala oddělovat a vzdalovat. Rozpory klidného smutku a drsného vzdáleného hřmění rostly, sílily, přerušovány zvonivými tóny jako výkřiky zoufalství. A najednou klidné, melodické rozvíjení tématu zmlklo. Síla srážky byla zdrcující, všechno se zřítilo v lavinu disonancí a zapadlo jako do temného jezera do disharmonických nářků nad nenávratnou ztrátou.

Znenadání se pod Mut Angovými prsty začaly rodit jasné a čisté tóny průzračné radosti, která se spojila s tichým smutkem doprovodu.

Do knihovny nehlučně vstoupila Afra Devi v bílém plášti. Svet Sim, lodní lékař, začal na velitele dělat nějaké posuňky. Mut Ang povstal a říši tónů zapudilo ticho, jako rychlá tropická noc zahání večerní červánky.

Lékař a velitel odešli, provázeni polekanými pohledy posluchačů. Druhému astronavigátoru Cen Girovi se ve službě přihodilo neobvyklé neštěstí — hnisavý zánět slepého střeva. Asi neplnil absolutně přesně program léčebné přípravy na kosmickou cestu. A nyní si Svet Sim vyžádal velitelovo svolení k okamžité operaci.