Mut Ang projevil pochybnosti. Dnešní medicína, která zvládla metody impulsního nervového regulování lidského organismu stejným způsobem jako v elektrických strojích, dovede přece odstraňovat mnoho nemocí. Není třeba operovat.

Avšak lékař hvězdoletu stál na svém. Dokázal, že nemocnému zůstane nedokonale vyléčené ohnisko, které při obrovském fyziologickém přetížení, jemuž jsou astronauti vystaveni, může znovu propuknout.

Čen Gir ulehl na široké lože, omotán dráty impulsních snímačů napětí. Třicet šest přístrojů sledovalo1 stav organismu. V zatemněné místnosti rytmicky zamrkal a slabě zazvonil uspávací přístroj. Svet Sim přelétl pohledem přístroje a pokývl Afře Devi — lékařově pomocnici. Každý člen posádky „Telluru“ zastával několik funkcí.

Afra přisunula průzračnou nádobu. V namodralé tekutině ležel členitý kovový přístroj, připomínající velkou stonožku. Afra jej vytáhla z tekutiny a z jiné nádoby vyňala kuželovité pouzdro, na němž byly napojeny jemné drátky nebo hadice. Lehké cvaknutí závěru a kovová stonožka se se slabým bzučeními rozhýbala.

Svet Sim přikývl a aparát zmizel v otevřených ústech astronavigátora, který stále klidně dýchal. Rozsvítila se poloprůhledná obrazovka, šikmo postavená nad břichem nemocného. Mut Ang přistoupil blíž. V nazelenalé záři byly šedé obrysy vnitřností velmi zřetelně vidět a po nich se pomalu pohyboval kovový přístroj. Slabý záblesk oznámil, že přístroj dal impuls svěracímu svalu žaludku, pronikl do dvanácterníku a začal prolézat složitými zákruty tenkých střev. Ještě kousek — a tupý konec stonožky narazil na počátek appendixu.

Zde, ve zhnisaných místech, byly bolesti silnější a tlakem přístroje mimoděčné pohyby střev tak zesílily, že bylo třeba použít utišujících prostředků. Ještě několik minut a analytický přístroj zjistil příčiny nemoci (náhodné znečištění appendixu), stanovil charakter zhnisání a doporučil vhodnou směs antibiotik a dezinfekčních léků.