„Rovníková rychlost planety gamma jedna lomeno šestnácti, doba otočky dvaadvacet pozemských hodin,“ referoval sumátor s pečlivou strojovou výslovností. Široký pruh zápisů se sunul do přijímače palubního žurnálu. Automaty Temného Plamene důkladně zkoumaly Tormans, neušla jim ani jediná maličkost.

„Zarážející je množství kysličníku uhličitého ve spodních vrstvách atmosféry,“ řekl Tor Lik. „A kolik je ho rozpuštěno v oceánech! Připomíná to prvohorní období na Zemi, kdy se kysličník uhličitý ještě neúčastnil procesů při vzniku uhlí.“

„Že by šlo o skleníkový efekt?“ zeptal se Sol Sajin.

„Klima je tu vcelku mírné a stejnoměrné. Rovník Tormansu má ve srovnání se Zemi polohu, vertikály’, to znamená kolmou k rovině ekliptiky, a osa jeho rotace se kryje s křivkou oběžné dráhy…“

„Nedostatek vody může všechny tyhle výpočty zmařit,“ vmísil se do hovoru Grif Rift, když si prohlédl sondáž povrchových křivek. „Plocha oceánů činí padesát pět procent, ale největší proláklina má hloubku pouze jeden až dva kilometry.“

„To samo o sobě ještě nic neříká o nedostatku vláhy,“ řekl Tor Lik. „Budeme sledovat cyklus vypařování, nasycenosti vodními parami i rozložení větrných proudů. Velké zásoby ledu na pólech se při podobném klimatu nedají očekávat, a taky je ani nevidíme. Neexistují tu ani polární fronty, ani silné přemisťování vzdušných mas.“