Senátor George Ledstone (nezávislý, Severní Amerika) měl jeden veřejný excentrický rys, a jak žoviálně připouštěl, jednu tajnou neřest. Vždy nosil masivní brýle s obroučkami z rohoviny (samozřejmě nefunkční), protože měly zastrašující vliv na neochotné svědky, z nichž se jen pár setkalo v tomto věku všeobecně využívané oční chirurgie s takovou novinkou.

Jeho „tajná neřest“, perfektně známá všem, byla střelba na standardní Olympijské střelnici postavené v chodbách dávno opuštěného raketového sila nedaleko hory Cheyenne. Už od demilitarizace planety Země lidé nad podobnou činností ohrnovali nos, pokud vás od ní aktivně nezrazovali.

Senátor souhlasil s rezolucí OSN, vyvolanou masovým zabíjením ve dvacátém století, jež zakazovala všem státům a rovněž jedincům vlastnit jakékoli zbraně, které by mohly zranit více než jedinou osobu, na niž střelec mířil. Ohrnoval však nos nad známým sloganem Spasitelů Světa: „Zbraně jsou berle impotentních.“

„Pro mne ne,“ odvětil během jednoho z nesčetných interviewů. (Novináři ho milovali.) „Já mám dvě děti a měl bych jich tucet, kdyby to zákon dovoloval. Nehanbím se také připustit, že mám rád dobrou pušku — je to umělecké dílo. Když stisknete spoušť a vidíte, že jste zasáhli do černého — ne, neexistuje jiný takový pocit. A pokud je střelba náhražkou sexu, vyberu si obě.“

Co však Senátor zavrhoval, to byl lov. „Bylo to samozřejmě v pořádku, když kdysi neexistovala jiná možnost opatřit si maso, ale střílet na bezbranná zvířata ze sportu, to je tedy opravdu zvrácenost! Udělal jsem to jednou, když jsem byl malý kluk. Veverka — naštěstí to nebyl chráněný druh — vyběhla na náš trávník a já jsem neodolal pokušení… Táta mi dal výprask, ale nebylo to nutné. Nikdy nezapomenu na spoušť, kterou moje střela způsobila.“