Zdálo se, že nemá nic zlomeného, měla však podezření, že se jí na levé straně těla brzy objeví bolestivá modřina. Potom, více rozzlobená než vystrašená, se rozhlédla po střele, která měla všechny škody na svědomí.

Pomalu se k ní blížila bytost, která mohla uniknout ze starodávného komiksu. Byl to zjevně člověk, oděný v blyštících se stříbřitých šatech padnoucích tak těsně jako leotard baletnímu tanečníkovi. Hlavu měl skrytu v bublině, která se zdála nepřiměřeně velká. V jejím zrcadlovém povrchu Freyda viděla jen svou zkreslenou postavu.

Čekala na vysvětlení nebo omluvu (ale, když se nad tím zamyslí, snad měla být trochu opatrnější…). Když se k ní postava blížila, ruce napřažené v omluvném gestu, zaslechla tlumený a stěží srozumitelný mužský hlas: „Je mi to velice líto. Doufám, že se vám nic nestalo. Myslel jsem si, že sem nikdy nikdo nechodí.“

Freyda se snažila nahlédnout do přilby, ta však zcela skrývala mužovu tvář.

„Jsem v pořádku… Aspoň si to myslím.“

Hlas z kosmického skafandru (protože co jiného by to mohlo být, i když nikdy neviděla ochranný oděv ani vzdáleně podobný?) zněl dosti přitažlivě a také omluvně. Její rozmrzelost tedy rychle vyprchala.

„Doufám, že jsem vás nezranil ani nepoškodil vaše zařízení.“

Teď byl pan X tak blízko, že se jí jeho skafandr téměř dotýkal, a Freyda věděla, že ji pozorně studuje. Zdálo se jí nefér, že on ji může vidět, zatímco ona nemá potuchy, jak vypadá on. Znenadání si uvědomila, jak velice moc si přeje vědět…

V jídelně AriTechu, o pár hodin později, nebyla zklamána. Zdálo se, že Bob Singh je ještě rozpačitý z nehody, i když ne zcela z důvodu, který by se dal čekat. Jakmile ho Freyda ujistila, že pravděpodobně přežije, přešel na téma, jež bylo zřejmě nyní důležitější.

„Ještě pořád se skafandrem experimentujeme,“ vysvětloval, „a provádíme testy dýchacího systému uvnitř, kde je to bezpečné! Příští týden to zkusíme venku. Ale máme problémy s, ehm, utajením. Clavius určitě přihlásí tým a Ciolkovskij na Odvrácené straně o tom uvažuje. Stejně tak MIT a CalTech a Gagarin, ale ty nebere nikdo vážně. Nemají knot-how — a jak by mohli na Zemi patřičně trénovat?“