Probrali i tuto otázku. No, není červené víno obzvlášť chutné, když je jako led? Nepochybně je! A co víc — ženy, které pijí ledové červené víno, vždy tak nějak podivuhodně zkrásní. Místy se začínají podobat čarodějkám. Kde přesně? Místy. Tohle místy je jedinečný výraz… Místy jste prase… Já ten výraz prostě zbožňuju. A když už jsme u těch čarodějek… Co je podle tvého názoru manželství: skutečné, inteligentní manželství. To je dohoda! Maljanov znovu nalil a svou myšlenku dále rozvinul. Dohoda v tom smyslu, že muž a žena jsou především přátelé, pro něž je tím nejdůležitějším na světě jejich přátelství. Manželství je přátelství. Dohoda o přátelství, rozumíš…? Ty přece znáš mou Irku…

U dveří někdo zazvonil.

„Koho to sem zase čerti nesou?“ podivil se Maljanov a pohlédl na hodinky. „Já měl pocit, že už jsme všichni doma…“

Bylo za pár minut deset. Ještě jednou zopakoval: „Já skutečně měl dojem, že už jsme všichni doma,“ šel otevřít a v předsíni šlápl na Kaljama. Kocour vykvikl.

„To jseš ty, neřáde zpropadená…?“ zahartusil Maljanov a otevřel dveře.

Ukázalo se, že ho svou návštěvou poctil soused. Arnold Palyč Sněgovoj.

„Není pozdě?“ zahučel odněkud od stropu. Chlap jako hora. Šedovlasý obr.

„Ale Arnolde Palyči!“ zazpíval Maljanov teatrálně. „Jaképak pozdě mezi přáteli? Rrračte dál!“

Sněgovoj při pohledu na tu euforii trochu zaváhal, ale Maljanov ho popadl za rukáv a vtáhl ho do předsíně.

„Náhodou jdete moc a moc vhod…,“ brebentil a vlekl Sněgového za sebou. „Lidočko, to je Arnold Palyč!“ prohlásil slavnostně. „Hned přinesu ještě jednu sklenici… a láhvinku…“

Upřímně řečeno už se mu před očima všechno vlnilo a všechno tančilo. A máme-li být opravdu upřímní, pak ne mírně, ale pořádně. Pít už by rozhodně neměl, přece se moc dobře zná. Maljanov si však strašně přál, aby všechno bylo báječné, přátelské a aby se všechno všem líbilo. Kéž by tak jeden druhému padli do oka, pomyslel si dojatě, když se lehce potácel před otevřeným barem a poulil oči do nažloutlého šera. Jemu to může být jedno, je to starý mládenec. Kdežto já mám Irku…! Pohrozil prstem do prázdna a zabořil se do baru.