A. tak se student Girin octl v parném létě roku 1933 na veliké ruské řece. Už udělal značný kus práce, když se musel jednoho pošmourného dne přepravit na vysoký pravý břeh Volhy. Převozníci dlouho čekali, až se sejde dost lidí. Girin, kterého pro jeho vojenský stejnokroj považovali za vojáka, žertoval s děvčaty a stačil si i vážně porozprávět s vedoucím převozníkem. Konečně pramice odrazila od břehu a začala se rozhýbávat. Pouze dva selské vozy se přepravovaly na pravý břeh a na plošině pramice bylo volno. Girin zůstal na její zádi vedle převozníka, který chvílemi dával povely svým pomocníkům. Tři mladé ženy se zádumčivě dívaly do nažloutlé volžské vody. Děvčata se shromáždila v hloučku na přídi pramice a vesele tlachala o nějakých bogorodských chlapcích. Pouze jedno děvče stálo samo a hledělo na řeku. V jeho držení těla bylo jakési napětí, a třebaže vzdálenost, která je dělila od jeho družek, nebyla větší než sáh, Girin cítil, že je to celá propast.

Teplý jihovýchodní větřík navál mračna hustěji, hladina Volhy začala být cínově matná, stříkl drobný déšť, který se podobal mlze. Pravý břeh se rozplynul v cloně deště, vzdálil se. Děvčata umlkla.

„No tak, zazpívejte něco!“ křikl starý převozník. Veslaři ze sebe vydali pár chraptivých tónů, ale brzy zmlkli.

„Předevčírem bylo posvícení,“ mrkl na Girina modrooký chasník v přepásané ruské košili,,to víš, hulákali jsme, až se hory zelenaly. Teď nemůžeme zpívat. Strýčku Michale,“ obrátil se k vedoucímu převozníkovi, „Ňuška Stoljarovová jede s námi. Ať nám zazpívá, převezeme ji zadarmo!“

„Já ji vozím beztoho vždycky zadarmo,“ odpověděl bradáč, „za tatínka, Ňušo!“ Na jeho zvolání se děvče, které stálo samo, otočilo. Girin spatřil pohled tmavých očí, chvění řas a několik vlnících se kadeří zlatě žlutých vlasů, které se draly zpod šátku. Dívčina tvář byla široká, s vysedlými lícními kostmi, nebylo možno říci, že je krásná, ale bylo v ní něco, co děvče odlišovalo od všech žen, které byly na pramici. Na její tváři se objevila podivná směsice neklidu, dobroty, lstivosti i smutku.