
„Nedá se říci, že by mi bylo všechno jasné, slečno,“ odpověděl Gatling, „ale domnívám se, že věc vypadá asi tak: Sargasové moře, ten stojatý rybník, má zřejmě vlastní proudy, i když hodně zpomalené řasami. Patrně jsme narazili na jeden z nich, který nás bohužel zanesl k tomuto „tichému útočišti“. Vidíte, do jakého přístavu vplouváme. Hle, kdo nás vítá,“ a posunkem ukázal kolem sebe.
Čím blíže připlouval parník k nezvyklému přístavu, tím častěji potkával žalostné trosky lodí. Byla tu rozbitá, zmrzačená a poloshnilá plavidla všech zemí a národů. Zde se houpala briga z jediného kusu dřeva, tam zase kostra rybářské bárky. Vnější bednění odpadlo, lodní žebra z ní trčela, kýl připomínal rybí páteř. A stále dál se zjevovaly více či méně zachovalé bárky, plachetnice, tendry, fregaty, galéry. Zrezavělý novodobý parník stál bok po boku s portugalskou karavelou ze šestnáctého století. Měla krásně prohnuté linie. Nízké okraje zvyšovaly důmyslné nástavby na špici i zádi. Osa kormidla procházela celou zádí, vprostřed boků byly otvory pro vesla. „Santa Maria“ hlásal zřetelný nápis na korábu.
„Podivuhodné!“ zvolal Gatling. „Téměř na stejné lodi plul Kolumbus, a jedna z jeho karavel se také jmenovala Santa Maria, ostatní dvě Pinta a Nina. Podívejte se tamhle,“ a ostrozraký Gatling přečetl na boku řadové lodi název „Henri“. „A tam dál, vidíte, třípalubový koráb „Vládce moří“ s letopočtem 1637. A mezi nimi kolový parník z první poloviny devatenáctého století, ne delší než padesát metrů.“ Průchod mezi loďmi byl čím dál užší. Parník se několikrát zastavoval, narážel na ostré úlomky lodí, až se konečně zastavil docela a přilehl těsně k jednolité mase nahromaděných korábů, které tvořily tento svérázný ostrov.
Trojice spolucestovatelů mlčela. Všichni měli pocit, jako by je zaživa přivezli na hřbitov.
„Když už nás sem osud zanesl, musíme se s neobyčejným ostrovem seznámit. Simpkinsi, pojďme!“
Ale Simpkinse zjevně nelákala exkurze po chmurném pohřebišti. „Jaký to má smysl?“ snažil se Gatlinga odradit. „Simpkinsi, buďte přece muž! Kdoví, co ostrov tají. Možná že má dokonce obyvatele.“
