Když se Francouzka objevila, Sleyton zatoužil se s ní oženit. Mezi Fergusem a kapitánem německé ponorky došlo k souboji; Němec byl zabit a Francouzka se stala Sleytonovou ženou. Maggie dosáhla rozvodu, a zakrátko se stala manželkou Floresovou. Je také hrubý, ale miluje ji, je silný a nenechá ji od nikoho urážet. Potom. Francouzka umřela. Sleyton říkal, že se náhodou otrávila rybím jedem. Ale na ostrově se povídalo, že si sama vzala život, protože milovala německého kapitána, kterého Fergus zabil. Ovdovělý Sleyton žádal Maggii nazpět. Avšak Flores mu oznámil, že ji dostane jen přes jeho mrtvolu.

Pro Sleytona je stejně lehké překročit mrtvolu jako kus dřeva. Nezastavil by se ani před tím. Ale na Floresovu stranu se přidali všichni obyvatelé ostrova. Gubernátor pochopil, že s tím nelze žertovat, a ustoupil. „Zůstala jsem tedy Floresovou ženou,“ skončila Maggie své vyprávění. „A v takové chvíli jste se, drahá Viviano, objevila vy. Chápete celou obtížnost své situace? Jestli se vám Fergus líbí, všechno je v pořádku. Jestli však ne, nebo milujete-li jiného —“ a pohlédla významně na Vivianu — „pak buďte opatrná. Dejte si na Sleytona dobrý pozor!“ Miss Kingmanová se zarděla.

„Jsem volná,“ odpověděla, „ale nehodlám se stát Sleytonovou ženou.“

Rozmluva se přenesla na jiné téma. Paní Daudetova vyprávěla Vivianě, jak se jim na ostrově daří.

„Máme dost velké zásoby potravin, hlavně konzerv. Ale protože nevíme, budou-li se zásoby doplňovat, vydávají se jen v nejnutnějším případě, zvláště mouka. Chleba, víno, masové i ovocné konzervy dostávají jenom nemocní. Naší obvyklou potravou jsou ryby ulovené v moři. Z jednostranné výživy lidé často stůňou na kurděje. Ti pak dostávají příděly ze skladu.“