„Zde, před vašima očima, je celá historie lodního stavitelství. Neumíte si představit, jaké jsou tu historické vzácnosti. Třeba tamhle, u toho kolového parníku z minulého století, je vidět koráb z předkolumbovské epochy. S takovým kormidlem se plavili oceánem! A tam, za třípalubovou brigou, chovám perlu svého muzea, skandinávskou jednostěžňovou desítiveslici z desátého století od západních břehů Grónska. V dávné minulosti ji bouře vyvrhla na zbytky ztroskotaných korábů, a proto se výborně uchovala. Podívejte se na její nádherně protáhlý tvar s ostrou, poněkud zvednutou zádí a s ještě vyšší přídí, zdobenou vyřezávanou hlavou, zpola ptačí, zpola dračí. Jaký osud ji sem zavál? Jak šíleně odvážní lidé se vydali v tom útlém člunu na dalekou plavbu! Tam dole, v nehybné chladné hloubce, leží určitě vraky fénických i egyptských korábů, a kdoví, možná že zde, pod našima nohama je pohřbeno loďstvo veliké Atlantidy, uprostřed lesa z vodních řas a sloupů zaniklé civilizace.“

„Pane! Kapitán Fergus Sleyton prosí, abyste ho ráčil navštívit.“ Gatling uviděl poloobnaženého černocha, jehož temné tělo dostalo v paprscích zapadajícího slunce odstín starého bronzu. „Co chce?“

„Prosí, abyste ho ráčil navštívit,“ opakoval černoch.

Gatling se neochotně zvedl a vydal se po rozviklaných můstcích do gubernátorovy rezidence.

Sleyton ho přijal stoje, ve své obvyklé póze.

„Gatlingu, musím si s vámi promluvit. Milujete slečnu Kingmanovou?“

položil inženýru nečekanou otázku.

„Nepokládám za nutné vám odpovídat! To se týká jen mne!“

„Mýlíte se! Týká se to i mne!“

„Takhle tedy! Pak vám mohu sdělit, že já osobně, tak říkajíc, žádné nároky na ni nemám. Jsme přátelé a hluboce si jí vážím. Ale právě naše přátelství mi ukládá jisté povinnosti…“

„V čem spočívají?“

„V tom, že nikomu nedovolím, aby rozhodoval o osudu slečny Kingmanové proti její vůli.“

„Nezapomínejte, Gatlingu, že právo cokoli dovolovat nebo zakazovat mám zde já. Jenom já!“ Odmlčel se a dodal: „Tak co, Gatlingu! Měl bych možnost dopravit vás na břehy Azorských ostrovů. Mohu vás celkem solidně zabezpečit na cestu.“ Gatling zrudl rozhořčením a zaťal pěsti.