„Na jakém podkladě?“ zeptala se ledovým hlasem Sandra. „Na jakých základech stavíš? Rytířka, to je člověk pocházející ze šlechtického rodu, který si vysloužil zlaté ostruhy a dodržuje kodex. Zřídkakdy, opravdu jenom zřídka, se mezi rytířkami našlo, ať se vám to zdá divné nebo ne, i pár mužů, kteří se díky vrtochu přírody narodili plni ženskosti a měli dostatečnou sílu, aby mohli nosit brnění a vládnout mečem. Letopisy jim říkají amazonové. Takže, jak je vidno, dokonce i muži, stvoření zákonně slabého pohlaví, mohli být rytířkami. Proč tedy něčí postava ve vás vzbuzuje takovou zlobu?“

„Protože je ještě navíc černokněžka!“

„Lež a pomluva,“ řekla Natálie. „Mýma rukama prošlo jenom to, co na sobě neslo Pečeť loajality kněžek Velikého Bre. Staré rukopisy, které nemají nic společného s černokněžnictvím, potřebuji k…“

Přezíravý úšklebek Kateřiny a její přítelkyně, to byla poslední kapka, kterou číše přetekla. Chandra posledních dní, nespokojenost se sebou, dnešní souboj, to vše se propletlo do jediného bezhlavého vzteku. Natálie popošla kupředu. Natáhla ruku před sebe. Bodla se špicí kinžálu do ukazováčku a prstem přejela po ostří meče. Na jeho zrcadlově se blyštící oceli zanechala rudou šmouhu. Zdvihla meč před sebe hrotem dolů. Nastalo hrobové ticho. Vyplývalo to z úcty k Přísaze Železa a Krve. V tom neuvěřitelném tichu pronesla Natálie svou klatbu jasným a ostrým hlasem. Pečlivě vyslovovala každé slovo:

„Já, Natálie, kněžna z horského výběžku Ulu-Gemu, prostřední dcera z rodu Druhých Sekretářek, přísahám na železo a krev, že projevím hrdinství, které ještě nikdo přede mnou nedokázal. Přísahám, že dojdu k Západnímu moři, kam se večer ponořuje Tvář Velikého Bre. Buď břehu dosáhnu, nebo zemřu! Legendy říkají, že vody Západního moře jsou slané. Okusím tu vodu!“

Nebyl tady nikdo, kdo by byl lhostejný. Dokonce i nepřítelkyně měly oči do kulata vytřeštěné uctivým strachem. Samotná Natálie cítila opojnou lehkost duše a těla. Nakonec se přece jenom rozhodla. Spálila za sebou všechny mosty. Odřízla si všechny cesty k ústupu. Vzdát se rytířské přísahy, to by znamenalo vyškrtnout se navždy ze seznamu rytířstva. Není co řešit. Je rozhodnuto, bude putovat na západ, bude sledovat Tvář Velikého Bre.