„Protože odcházím z této planety a beru vás — a pokud možno mnoho dalších — s sebou.“

Jason mohl snadno vycítit jejich smíšené pocity. A tak či onak — a tahle planeta byla určitě horší než kterákoliv jiná ve známé galaxii — tohle byl jejich domov. Vražedný a nebezpečný, ale přesto jejich. Musí je pro svůj nápad nadchnout a přinutit, aby zapomněli na jakoukoliv postranní myšlenku, která by v nich mohla vzklíčit. Apel na jejich inteligenci zatím počká, nejdřív musí zapůsobit na jejich city. Tuhle skulinu v jejich výzbroji dobře znal.

„Objevil jsem planetu, která je mnohem nebezpečnější než Pyrrus.“

Brucco se chladně a nedůvěřivě zasmál a všichni mu přitakali na souhlas.

„Předpokládáš, že to zní přitažlivě?“ zeptal se Rhes, jediný z přítomných Pyrranů, který se narodil mimo město a byl proto imunní vůči jejich zálibě v násilí. Jason mu přimhouřením oka naznačil, aby trochu zapřemýšlel, a přešel k přesvědčování ostatních.

„Tím chci říct, že se na té planetě vyskytuje ta nejnebezpečnější životní forma, jaká byla kdy objevena. Rychlejší než křídlobodec, ničemnější než ďáblorožec, urputnější než zubozobec a spousta dalších věcí. Našel jsem planetu, na které tito tvorové přebývají.“

„Mluvíš o lidech, že?“ řekl Kerk, jako obvykle chápavější než ostatní.

„Ano. Jsou to lidé, kteří jsou víc smrtící než Pyrrané, kteří jsou přirozeně vychováváni, aby se bránili jakémukoliv nebezpečí. Bránili. Co byste řekli světu, kde lidé byli vychováváni několik tisíc let, aby útočili, zabíjeli a ničili, aniž by v nejmenším pomysleli na následky? Jací asi jsou ti, kdo tento vyvražďovací konflikt přežili?“

Zvažovali to, a soudě podle jejich výrazu, příliš se tou myšlenkou nezabývali. Již zaujali stanovisko, myšlenkově se sjednotili proti společnému nepříteli, a Jason rychle pokračoval, dokud s ním souhlasili.

„Mluvím o planetě jménem Felicity, zřejmě tak nazvané, aby tam nalákali usedlíky, a z téhož důvodu se těm místním silákům říká drobečci.