„Jestli to uděláš, tak ji zabiju. Budu tu loď pilotovat.“

Jason se usmál a poslal jí vzdušný polibek; předstírala, že to nevidí. „Tak to bychom měli,“ prohlásil. „Brucco zůstane tady a myslím, že i Rhes, aby dohlédl na osídlení městských Pyrranů.“

„To se teda mýlíš,“ ozval se Rhes. „Osídlování nyní řídí výbor a jde to hladce, jak se dalo očekávat. Vůbec se mi nechce zůstat — jak se to řekne? — křupanem po zbytek svého života. Tahle nová planeta se zdá být velice zajímavá a já se těším, jakou s ní udělám zkušenost.“

„Tak tohle je ta nejlepší novina, kterou jsem dnes slyšel. A teď se vrame k faktům. Loď tady bude asi za dva týdny, takže když se pustíme do příprav k odletu hned, byli bychom schopni naložit zásoby a lidi a odstartovat brzy poté, co loď přiletí. Sepíšu oznámení, které udělá vystěhování dobrou reklamu, a můžeme je rozhodit mezi obyvatelstvo. Seženeme dobrovolníky. Ve městě je asi dvacet tisíc lidí, ale my nemůžeme nalodit víc než asi dva tisíce — je to vyřazená pancéřová vojenská transportní loď jménem Rváč, která zbyla z jedné z válek na Periférii — takže si vybereme jen ty nejlepší. Založíme osadu a vrátíme se pro ostatní. Zařídíme se podle svého.“

Jason byl zdrcen, ale ostatní zřejmě překvapeni nebyli.

„Sto šedesát osm dobrovolníků — včetně Grifa, devítiletého chlapce — a z tolika tisíc? To přece není možné.“

„Na Pyrru to možné je,“ prohlásil Kerk.

„Ano, na Pyrru to možné je, ale jenom na něm. Jason přecházel po místnosti, vláčel za sebou znechuceně nohy ve dvojnásobné gravitaci a bušil pěstí do otevřené dlaně. „Kdyby se udílely ceny za tupost a umíněnost, tak by tahle planeta dostala medaili. Já jsem se tady narodil. Já tady zůstanu. Já tady umřu. Hrozné!“ Otočil se, aby píchl prstem do Kerka — pak si rychle sáhl na lýtko, aby rozmasíroval křeč, která se dostavila po přílišné námaze ve zvýšené gravitaci.

„No co, nebudeme si s nimi lámat hlavu,“ prohlásil. „Zachráníme je i proti jejich vůli. Vezmeme těch stoosmašedesát dobrovolníků a poletíme na Felicity, a té planety se zmocníme, otevřeme důl a vrátíme se pro ostatní. Takhle to uděláme.“