„Máme tady zásilku pro Rváče,“ oznámil nějaký úředník, který vyplul z ústí průlezu. „Čekali jsme na vás, abychom ho mohli na vaši loď přeložit.“ Natáhl ruku se stvrzenkami. „Podepíšete to?“

Jason načmáral své jméno, pak ustoupil stranou, aby dva manipulanti mohli vmanévrovat objemnou bednu průlezem a tlakovou komorou. Právě se pokoušel zastrčit kovovou zploštělou tyč pod kovové pásky, když se objevila Meta.

„Co to je?“ zeptala se a lehce mu vykroutila tyč z rukou a zamáčkla ji pod pásku. Jednou zapáčila, ozvalo se ostré cvaknutí zlomeného kovu.

„Budeš nějakému muži bezvadným manželem,“ podotkl Jason a oprášil si prsty. „Vsadím se, že ty další dvě tak snadno nezvládneš.“ Nahnula se, aby to dokázala. „Tahle věcička je něco, co budeme moc potřebovat, až se pustíme do ruinování té planety. Kéž bych byl měl aspoň jednu takovou, když jsem přišel poprvé na Pyrrus, asi by byla zachránila hezky mnoho životů.“

Meta odhodila obal a pohlížela na vejcovitý tvar na kolech. „Co je to — bomba?“ zeptala se.

„Proboha ne. Tohle je něco mnohem důležitějšího.“ Naklonil bednu a její obsah se vykulil na podlahu.

Bylo to téměř nevýrazné, lesklé kovové vejce, dobře metr vysoké, s menší stranou nahoře. Šest koleček s gumovými pneumatikami, po třech na každé straně, je drželo v bezpečné vzdálenosti od podlahy a nahoře byl ovládací panel s průhledným krytem. Jason natáhl ruku a víko odklopil, pak zmáčkl knoflík s označením „zapnuto“ a světla na panelu se rozzářila.

„Co jsi zač?“ zeptal se.

„Tohle je knihovna,“ odpověděl dutý kovový hlas.

„Nač to je?“ odfrkla Meta a otočila se k odchodu.

„Povím ti to,“ řekl Jason a zvedl ruku, aby ji zadržel, připraven rychle odskočit, kdyby se pokusila o nějaký chvat. „Tohle zařízení je naše zpravodajská služba ve vojenském slova smyslu. Copak jsi zapomněla, co všechno jsme museli pročíst, abychom vůbec něco zjistili o historii vaší planety? Potřebovali jsme fakta, na nichž bychom stavěli, a neměli jsme vůbec žádná. No a teď nějaká máme.“ Pohladil hladký bok knihovny.