Mirissa vždycky dbala, aby ho zapojila do každé debaty, a pokud to bylo možné, vnukla mu myšlenku, že s námětem přišel on sám. Dobře si uvědomovala jeho pocity méněcennosti a nestála o to, aby je prohlubovala.

Někdy to bývalo dost nudné být nejbystřejší osobou v Tarně. Ačkoli udržovala kontakty s půltuctem lidí stejných duchovních kvalit na Třech ostrovech, zřídkakdy se s nimi setkávala tváří v tvář, vždyť dokonce ani po celých tisíciletích to žádná spojová technika neumožňovala.

„Je to zajímavý nápad,“ povídal Brant. „Mohla bys mít pravdu.“

Ačkoli dějepis nebyl jeho silnou stránkou, měl Brant Falconer jako každý vystudovaný technik povědomí o složité řadě událostí, jež vedly ke kolonizování Thalassy.

„A co podnikneme,“ zeptal se, „jestliže to je jiná osidlovací loď a pokusí se nás zkolonizovat znovu? Řekneme Díky, pro dnešek by to už stačilo?“

Ozval se nečetný nervózní smích, potom rada Simmons zamyšleně poznamenal: „Jsem si jistý, že bychom osidlovací loď zvládli, kdybychom museli. Kromě toho nebyli by její roboti dostatečně inteligentní, aby program odvolali, kdyby viděli, že jejich práci už někdo udělal?“

„Snad. I když by je mohlo napadnout, že oni by to dokázali lépe. V každém případě, ať už je to pradávná pozemská loď, anebo pozdější model některé z kolonizovaných planet, určitě to bude ovládané nějakým druhem robotů.“

Tohle nebylo zapotřebí rozvíjet, každý chápal, jak fantasticky obtížný a nákladný je mezihvězdný let s lidskou posádkou. I když byl technicky možný, byl by naprosto nesmyslný a bezúčelný. Roboti splní úkol tisíckrát levněji.

„Automatická sonda nebo vrak — co proti ní podnikneme?“ dožadoval se jeden z vesničanů.

„Možná ten problém nebudeme muset řešit my,“ řekla primátorka. „Zdá se, že všichni považují za samozřejmé, že loď zamíří k Místu prvního přistání, ale proč by to měla dělat? Nakonec, mnohem pravděpodobnější je Severní ostrov…“