Loď vybavená kompletní hibernací ovšem může být postavena tak, aby dosáhla jednu desetinu světelné rychlosti. Vyžadovalo by to jen vézt okolo jednoho miliónu tun poněkud exotické věci, jako jsou pohonné hmoty. Bylo by to obtížné, ale nikoli nemožné.
Avšak aby plavidlo na konci cesty rychlost ztratilo, muselo by startovat nikoli s miliónem — ale ještě s dalším zcela nesmyslným, směšným miliónem tun pohonných hmot. Tohle samozřejmě vůbec nepřipadalo v úvahu, takže celé záležitosti nikdo po staletí nevěnoval jedinou vážnou myšlenku.
A potom, díky jedné z největších dějinných ironií, získalo lidstvo klíč k vesmíru — a zůstalo mu sotva jedno století k tomu, aby jej dokázalo využít.
8. HLEDÁNÍ ZTRACENÉ LÁSKY
Jak jsem šťastný, pomyslel si Moses Kaldor, že jsem tomu pokušení nikdy nepodlehl svodům, jimiž umění a technika vábí lidstvo už déle než celé tisíciletí. To bych si přál, abych si mohl s sebou do vyhnanství vzít Evelynin elektronický obraz zachycený pomocí několika gigabytů programu. Mohla by se přede mnou zjevit v některém z prostředí, které jsme oba měli rádi, a mohli bychom pokračovat v přerušeném hovoru, dokonale přesvědčivém. Nikdo cizí by neuhodl, že to všechno je neskutečné.
Jenže já bych to po pěti či deseti minutách věděl, pokud bych se nechtěl úmyslně klamat. A to bych nikdy nedokázal. Ačkoli stále přesně nechápu, proč se proti tomu mé instinkty bouří, nikdy nedokážu přijmout falešnou útěchu, kterou poskytuje rozhovor s mrtvým. Nyní už dokonce ani nevlastním pouhý záznam jejího hlasu.
Takhle to je mnohem lepší, pozorovat ji, jak se tiše prochází v malé zahrádce u našeho posledního domova, a vědět, že to není iluze vytvořená počítačovým programem, ale že se to skutečně stalo na Zemi před dvěma stoletími.