A jediný hlas, který se tu a tam ozve, bude můj. Bude promlouvat ke vzpomínkám, jež stále žijí v mém vlastním, lidském mozku.

Soukromý záznam číslo jedna. Utajený proti odposlechu. Samovymazávací.

Měla jsi pravdu, Evelyn, a já jsem se mýlil. Ačkoli jsem nejstarším na lodi, vypadá to, že stále ještě mohu být přínosem.

Když jsem procitl vedle mne stál kapitán Bey. Cítil jsem se polichocený — jakmile jsem byl schopen cokoli pociťovat.

„Tedy, pane kapitáne“ řekl jsem, „to jste mě docela překvapil. Napůl jsem očekával, že mě odhodíte do vesmíru jako zbytečnou zátěž.“

Zasmál se a odvětil: „To se může pořád ještě stát, Mosesi, cestu jsme ještě neskončili. Ale teď vás určitě potřebujeme. Ti, co misi plánovali, byli chytřejší, než byste řekl.“

„Na seznamu cestujících mě uvedli jako velvyslanec—poradce. Z jakého titulu jste mě vzbudili?“

„Pravděpodobně budeme požadovat obojí. A možná vám přidělíme úlohu, kterou znáte ještě lépe…“

„Jen to klidně řekněte. I když mně se slovo vůdce nikdy nelíbilo a nikdy jsem se za žádného nepovažoval. Vždycky jsem se snažil, aby lidé sami přemýšleli — nikdy jsem po nikom nechtěl aby mě slepě následoval. Historie už zaznamenala příliš mnoho vůdců.“

„Ano, ale ne všichni byli špatní. Vzpomeňte si na svého biblického jmenovce, na Mojžíše.“

„Velmi přeháníte ačkoli dokážu pochopit, že ho obdivujete. Ostatně i vy máte úkol dovést jakési bezejmenné hordy do zaslíbené země. Počítám, že někde vyvstal nějaký drobný problém.“

Kapitán se zasmál a odvětil: „Rád vidím, že už jste zcela čilý. V tomhle stádiu žádné problémy nemáme a není důvod, proč by měl nějaký být. Avšak situace se vyvinula tak, jak nikdo neočekával, a vy jste náš oficiální diplomat. Máte kvalifikaci, o níž jsme se domnívali, že ji nikdy nevyužijeme.“