Když se utišil šum ještě vyvolaný jeho slovy, pokračoval akademik ve svém výkladu. Odkud čerpají lístky energii k svému věčnému pohybu? Z energie radioaktivních atomů. Uvnitř malé trubičky (A) je uzavřena radioaktivní látka, rádiová sůl nazvaná bromid radnatý, sloučenina rádia s brómem. Rádium a ostatní radioaktivní prvky, které vznikají jeho přeměnou, vysílají všechny tři druhy radioaktivních záření, částice alfa a beta a paprsky gama. Částice alfa opouštějí sice atom rychlostí dvacet tisíc kilometrů, která daleko převyšuje všechny rychlosti, jež jsme s to udělit hmotě, ale přesto jsou při průchodu hmotou velmi rychle zabrzděny. Nejsou s to proniknout z malé trubičky ven, uváznou již v rádiové soli samé nebo ve skle trubičky. Částice beta mají ještě daleko větší rychlost než částice alfa, blíží se úžasnému číslu tří set tisíc kilometrů za vteřinu, to jest rychlosti světla, ale ani ty příliš daleko nedospějí. Z malé části jsou také pohlceny hmotou soli a skleněné trubičky, z větší části projdou do prostoru velké trubice, který je dokonale vyčerpán vývěvou. Něco jich uvázne ve stěnách trubice a zbytek projde ven, do vzduchu, kde proběhnou ještě dráhu několika metrů a jsou také zabrzděny. Konečně tu máme ještě třetí druh radioaktivního záření, paprsky gama, o nichž akademik dosud nemluvil. To je elektromagnetické záření vlnivé povahy, jako viditelné světlo nebo Roentgenovy paprsky X, které konají čím dále tím větší služby lékařům při prosvětlování pacientů a hledání zlomenin nebo chorých částí plic, srdce a jiných orgánů.