Filip byl sice statečný, odvážný a věčně hýřil s nějakými náhodnými ženami, ale své nádherné manželky se poněkud bál a v žertu říkával, že má obavy, aby jednou nenašel v posteli mezi ní a sebou strašlivého hada. Přitom se vytrvale šířily řeči, které nepochybně podporovala sama Olympias, že Alexandr vůbec není synem jednookého Filipa, ale nejvyššího božstva, jemuž se oddala v noci v chrámu.

Po bitvě u Chairóneie se Filip cítil sebejistější. Těsně předtím, než byl v Korintě zvolen vojenským velitelem spolku helénských států, rozvedl se s Olympiádou a. vzal si za ženu mladou Kleopatru, neteř velkého makedonského kmenového vůdce. Bystrá a protřelá Olympias se přece jen dopustila omylu a teď sklízela jeho plody.

Když se v Alexandrovi v šestnácti letech probudil muž, vzplanul první láskou ke zcela neznámé otrokyni z pobřeží Euxinského pontu. Snivý jinoch, jenž měl plnou hlavu Achilleových dobrodružství, hrdinských činů Argonautů a Thésea, žil v přesvědčení, že potkal mytickou Amazonku. Světlovlasá dívka, jen lehce přioděná krátkou exómidou, nosila koše s hrdě vztyčenou hlavou. Kráčela po rozlehlých zahradách královského paláce v Pelle, jako by ani nebyla otrokyně, ale bojovná princezna.

Alexandrovy schůzky se neutajily, na Olympiadin příkaz ho totiž sledovali špehové, kteří jí podávali hlášení o každém jinochově kroku. Panovačná matka, toužící po ještě větší moci, nemohla připustit, aby si její jediný syn vybral sám svou milou, navíc pocházející z nepoddajných barbarských pontských kmenů, neznalých helénského jazyka. To nikdy! Ona sama mu musí najít dívku, která bude poslušně plnit její vůli, aby i skrze lásku mohla syna ovlivňovat a mít ho v moci. Rozkázala, aby dívka byla chycena, ustřiženy jí vrkoče, na otrokyni nepatřičně dlouhé, a aby byla odvezena na trh otroků v dalekém městě Meliboi v Thessalii.