Učinil jsem další dotaz: „Na jakých adresách bylo na Zemi registrováno kódové číslo to a to?“ Za dvě sekundy přišla odpověď: „Poslední Abalkinova adresa na Zemi — škola progresorů č. 3 (Evropa).“ Taky zajímavý detail. Buď Abalkin v posledních osmnácti letech nebyl ani jednou na Zemi, nebo je to člověk krajně nespolečenský, nikdy se k pobytu nehlásí a nehodlá o sobě poskytovat žádné údaje. Jedno i druhé je samozřejmě možné si představit, ale vypadá to dost nezvykle...

Jak známo, VCI obsahuje jen ty informace, které chce člověk sám o sobě sdělit. A co obsahuje list č. 1? Neshledávám v něm absolutně nic takového, s čím by se měl Abalkin tajit. Všechno je tam vyloženo mnohem podrobněji, ale kvůli takovým podrobnostem by přece nikoho ani nenapadlo používat služeb VCI. Stačí obrátit se na Komkon-1 a tam člověku všechno tohle řeknou. A co nebudou vědět v Komkonu, snadno se zjistí za krátkého pobytu na Pandoře mezi progresory, kteří jsou tam na léčení nebo se jen tak povalují na Diamantové pláži na úpatí písečných dun, nejvyšších v celém obydleném kosmu ...

Dobrá, čert vzal tenhle list č. 1, když na okraj musím poznamenat, že jsem stejně nepochopil, nač vůbec je a navíc tak podrobný... A když už je tak podrobný, proč v něm není ani slovo o rodičích?

Stop. Tohle se mě nejspíš netýká. Ale proč se Abalkin po návratu na Zemi nehlásil v Komkonu? Dá se to vysvětlit — psychické zhroucení. Odpor k vlastní práci. Progresor na pokraji psychického zhroucení se vrací na rodnou planetu, kde nebyl přinejmenším osmnáct let. Kam půjde? Jít k matce v tomto stavu je podle mého nevhodné.